Najvyšší súd ČR z 7.10.2003 - Účelové komunikácie

Žalobce se domáhal, aby žalovanému 1) byla uložena povinnost zdržet se vstupu a vjezdu na pozemek a aby žalovanému 2) byla uložena povinnost zdržet se budování místní komunikace, zasahující do parcel tamtéž. Uvedl, že je vlastníkem předmětných pozemků. Žalovaný 1) do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že část žalobcova pozemku užívá jako cestu, žalovaný 2) začal budovat místní komunikaci vedoucí přes shora uvedené pozemky. Proto se žalobce domáhal ochrany vlastnickou žalobou podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“).

Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Žalovaný 1) opíral svou obranu o tvrzení, že cesta přes parcelu žalobce „vždy vedla“ a že ji užívali i jiní občané obce. Také žalovaný 2) uváděl, že tato cesta je užívána „od nepaměti“. Přesto na sporných pozemcích žádnou komunikaci nebuduje a prozatím budovat nechce, neboť není dosud vlastníkem sporných částí pozemku a vlastník (žalobce) s rekonstrukcí cesty nesouhlasí.